Máte pocit, že policie s vámi nehraje fér?  
Víme, jak na to.

 Ambicí naší poradny je pomoci vám v situaci, kdy hodláte vstoupit, či jste již vstoupili do kontaktu s policií a nejste si jisti jak svými právy a povinnostmi, tak právy a povinnostmi policie. Především vám však chceme poradit v případě, kdy nejste s prací policie spokojeni, máte k ní výhrady či námitky, avšak nevíte, zda a jakým způsobem je co nejúčinněji uplatnit a co následně můžete v celé situaci dále očekávat.

Nebudeme-li schopni vám v některých specifických případech či z důvodu široké palety témat nabídnout adekvátní řešení vaší situace, pokusíme se vám alespoň pomocí příslušných odkazů zprostředkovat kontakt s alternativními prameny, které se uvedenou problematikou zabývají.

Věříme, že nejen naše odpovědi, ale také vaše otázky či komentáře budou zdrojem vzájemného obohacení v problematice bezpečnosti a komunikace s policií. 

Nelíbil se mi postup policie. Co mám dělat?

Ne vždy jste s prací či dosaženými výsledky policie spokojeni. Jaké máte v takovém případě další možnosti?

V reálném životě mohou nastat situace, kdy občan není s postupem policie ve svém případu spokojen, očekával jiný průběh šetření, případně nesouhlasí s výsledkem, jehož policie dosáhla. Z tohoto důvodu existují možnosti, díky nimž lze postupy policie prošetřit a zjistit tak, zda její činnost proběhla v souladu se zákony a zda k vyřešení konkrétní kauzy skutečně využila všech oprávnění a prostředků, jimiž disponuje.

Číst více

Přečtěte si, na co se nás lidé také ptají

Pokud jste názoru, že se k Vám nebo k někomu jinému policista choval nevhodně, jste oprávněn/a podat stížnost na jeho chování, a to nejlépe písemně. Stížnost je třeba adresovat nadřízenému policisty, např. vedoucímu konkrétního oddělení. Ve stížnosti uvedete svoje kontaktní a doručovací údaje, dále je třeba vylíčit konkrétní okolnosti a popsat chování policisty, včetně toho, co bylo v jeho chování podle Vás nevhodné a proč. Pokud se policista choval nevhodně při řešení nějaké konkrétní věci, uveďte její č. j. Ve stížnosti je vhodné požádat též o písemné vyrozumění o vyřízení Vaší stížnosti. Pokud podle Vás nešlo ze strany policisty pouze k tzv. neslušnému chování, ale mohlo dojít k závažnější formě jednání, můžete stížnost směřovat na příslušný odbor vnitřní kontroly Policie ČR nebo v případě podezření z trestného činu na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Podání se posuzuje vždy dle obsahu a konkrétních sdělení, proto nemáte nárok na to, aby Vaše podání vyřídil ten útvar, kterému bylo podání adresováno, a podání může být postoupeno jinému orgánu. Současně není nikde upraven nárok oznamovatele na zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. To je zahájeno za splnění zákonných podmínek policejním orgánem.

Na příjezd policejní hlídky není stanovena žádná konkrétní zákonná lhůta. Příjezd hlídky na místo zajišťuje operační důstojník, jemuž oznamovatel popíše, jak, kde a kdy k trestnému činu nebo přestupku došlo. Může však nastat situace, že všechny dostupné hlídky jsou tzv. obsazené (řeší v terénu jiný případ), popř. se blízko místa činu žádná hlídka nenachází. Délka dojezdu v takových případech je tedy tímto ovlivněna. Obecně lze uvést, že o čím závažnější delikt jde, tím rychleji by hlídka měla na místo dorazit. Při hovoru s Policií ČR by však oznamovateli měl být sdělen operační důstojníkem časový rámec, kdy hlídka přijede, a co má do té doby oznamovatel dělat.

Policista postupoval správně, na kopii není automatický nárok. Pokud jste však v řešené věci poškozeným a byly již zahájeny úkony trestního řízení, jste oprávněn do spisu nahlédnout a učinit si vlastním zařízením kopie ze spisu. Je třeba však dbát poučení policejního orgánu o tom, jak nakládat s údaji z trestního řízení.

Můžete podat stížnost na odbor vnitřní kontroly policejního prezidia ČR nebo příslušného okresního (obvodního) ředitelství, popř. vedoucímu příslušného policejního útvaru, se kterým jste komunikovala. Je však otázkou, zda lze dát oba skutky do souvislosti. Navíc hlídka nemusí dorazit  z objektivních důvodů, např. všechny hlídky provádějí někde jinde důležitější činnost, apod. Je tedy velmi sporné, zda byste se stížností vůbec uspěla. Nicméně byste tímto způsobem určitě dosáhla aspoň toho, že by byla hlídková činnost ve Vašem bydlišti zcela jistě na nějakou dobu posílena.

Pokud je vedeno trestní řízení, můžete požádat o přezkoumání postupu policejního orgánu, a podat stížnost proti usnesení policejního orgánu, pokud jste osobou k tomu oprávněnou (viz poučení   na konci usnesení). Pokud jste nespokojen/a s vyřízením trestního oznámení, můžete požádat státního zástupce o využití dozorových oprávnění dle § 157 odst. 2 tr. řádu. Podání můžete adresovat policejnímu orgánu, který věc předloží státnímu zástupci k rozhodnutí, popř. přímo místně a věcně příslušnému státnímu zastupitelství.

Pokud jste osobou poškozenou či obviněnou, můžete policejnímu orgánu navrhovat provést důkazy. V takovém případě uveďte přesně, jaký důkaz navrhujete provést, a co má být důkazem zjištěno či ověřeno. Policejní orgán totiž Váš návrh na proveden důkazu může akceptovat, ale nemusí. Proto návrh na provedení důkazu co nejvíce zdůvodněte. Návrhy podávejte nejlépe písemně, tak aby následně nemohlo být zpochybněno, že jste o něco takového žádal či na něco upozorňoval.

Podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu může státní zástupce odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu. Nicméně musí k tomu mít závažné důvody, např. vyloučení všech policistů včetně vedoucího pro podjatost, flagrantní pochybení policejního orgánu, zjevnou věcnou nepříslušnost, apod. Proto podnět, který budete dozorujícímu státnímu zástupci k tomuto postupu dávat, řádně zdůvodněte. Státní zástupce totiž Vašemu podnětu vyhovět může, ale i nemusí.

Skutečnost, že se chovali policisti vůči Vám velmi hlasitě nebo nepříjemně, může, ale nemusí být samo o sobě protiprávním jednáním. Pokud však máte dojem, že se k Vám policisti chovali neslušně nebo v rozporu se svými povinnostmi, např. Vás záměrně jednáním očernili před sousedy, můžete podat stížnost na jejich chování jejich bezprostředně nadřízenému nebo příslušnému odboru vnitřní kontroly, popř. můžete podat podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu státnímu zástupci, kde chování policistů popíšete, včetně toho, v čem spatřujete nevhodné nebo protiprávní jednání. Dle § 8a odst. 1 tr. řádu v přípravném řízení (tedy i během vyšetřování, kdy je obviněný trestně stíhán) nesmějí policisté zveřejnit  informace  umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka. Analogicky k tomu policejní orgán musí šetřit Vaši osobnost v okolí při komunikaci s Vámi a dbát zásady presumpce neviny, podle níž, pokud není osoba pravomocně pro trestný čin odsouzena, je třeba na ni hledět jako na nevinnou. Pokud Vám však policista hlasitěji sděluje pokyny typu „jménem zákona“, nelze nevhodnost jeho chování dovodit, zejména za situace, kdy byste se např. odmítal úkonům podřídit.

Pokud jste názoru, že policisti měli při příjezdu průtahy a následně se k Vám chovali nevhodně, jste oprávněn si na jejich chování stěžovat bezprostředně nadřízenému (vedoucímu), popř. odboru vnitřní kontroly. Ve stížnosti je vhodné popsat, v čem konkrétní spatřujete průtahy či nevhodné chování. Nestačí pouze uvést, že „byli nepříjemní“, „přijeli pozdě“ ale jak dlouho jste čekal na jejich příjezd, jak se  konkrétně chovali, co Vám sdělovali, apod. Obecně je však třeba upozornit, že pokud přijdete k bytu č garáži a zjistíte, že je porušen zámek, a do prostoru se zřejmě někdo vloupal, do prostor ve vlastním zájmu nevstupujte. Jednak tam může ještě být pachatel a  může dojít k újmě na Vašem zdravé či životě, jednak můžete prostor tzv. kontaminovat, tedy porušit stopy, a tím zmařit dopadení pachatele.

Z Vaší otázky nelze dovodit, zda bylo policií Vaše oznámení přijato nebo zda jste nakonec oznámení nepodal. Každé místní policejní oddělení nebo oddělení služby kriminální policie a vyšetřování má však za povinnost oznámení přijmout a pokud to policisté pod nějakou záminkou udělat odmítli, můžete si na jejich jednání stěžovat jejich vedoucímu, případně odboru vnitřní kontroly policie. Obecně rozšířenou praxí také je, že policisté odmítnou přijmout oznámení s odůvodněním, že má dotyčný jít na oddělení, které je místně příslušné (v jehož rajonu se tr. čin stal nebo kde má oznamovatel bydliště). Na něco takového ovšem policisté nemají právo, naopak oznámení přijmout musí a teprve následně jej úřední cestou postoupí místně či věcně příslušnému oddělení.

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Mám problém. Pomůže mi policie?

Nejste si jisti, zda vám je policie povinna či schopna s vaším problémem pomoci? V této sekci se vám budeme snažit odpovědět na to, jaké jsou možnosti policie řešit situaci, v níž se právě nacházíte.

Policie má zákonnými předpisy určen rozsah činností jež má vykonávat. Jsou situace, jejichž řešení není v její kompetenci, zároveň však také existují případy, kdy policista naopak nezasáhne, přestože by zasáhnout měl. Rozpoznat hranici mezi oběma těmito polohami je pro laika mnohdy obtížné a proto bychom vám v této rubrice chtěli poskytnout vodítko, jak se v kompetencích policie orientovat.

Číst více

Přečtěte si, na co se nás lidé také ptají

Pokuste si vzpomenout, kdy, kde a od koho jste kolo kupoval/a, jaké mělo kolo výbavu, stáří, opotřebení, a další jeho popis, popř. zda nemáte nějaké jeho fotografie. Hodnotu kola zkuste odhadnout, např. po poradě s odborníkem nebo v prodejně kol. Výši škody poté sdělte písemně vlastním podáním nebo do formuláře „Poučení poškozeného v trestním řízení“, který Vám policejní orgán v případě podezření z trestného činu předloží, a řádně uplatněte nárok na náhradu škody. Policejní orgán odborným vyjádřením, popř. znaleckým posudkem z oboru ekonomika, v takovém případě určí časovou či minimální časovou hodnotu kola v době činu. Zajímejte se (např. nahlédnutím do spisu), zda takto nebyla určena hodnota kola vyšší, než jste odhadem uvedli a uplatnili, a pokud ano, upřesněte nárok na náhradu škody. V případě vydání pravomocného odsuzujícího rozhodnutí totiž nemůže soud uložit odsouzenému povinnost k náhradě škody vyšší, než poškozený uplatnil.

Pokud policista, kterému jste věc oznamoval, po Vás požadoval osobní údaje, postupoval správně. Je třeba brát v úvahu, že můžete být jediný svědek protiprávního jednání a Vaše svědectví může být v případě dokazování viny rozhodující. Samozřejmě ovšem můžete podobnou věc oznámit i anonymně a policie by Vaše oznámení měla přinejmenším prověřit.

S nalezenou použitou stříkačkou rozhodně nemanipulujte holou rukou, může být infikována např. žloutenkou nebo jinou nakažlivou chorobou. Nejvhodnější postup je oznámit takový nález strážníkům městské policie, kteří jsou vybaveni nářadím ke sběru infekčního materiálu a dále poté provedou jeho odbornou likvidaci. V neposlední řadě jim informace od Vás pomůže také v tom, že budou vědět na jakou lokalitu zaměřit svou pozornost při dohledu nad veřejným pořádkem.

V takovém případě je vhodné upozornit na tuto skutečnost policii, nejlépe na l. 158. Policie věc prověří a případně přijme příslušná opatření. Je možné, že majitel po dobu své nepřítomnosti prostory pronajal, není však vyloučeno, že do domu se někdo vloupal, případně tam neoprávněně přebývá. Každopádně doporučujeme věc nahlásit a raději nic nepodnikat na vlastní pěst (byť v dobrém úmyslu).

Bezodkladně to oznamte Policii ČR na lince 158, popř. osobně na nejbližší policejní služebně. Dále je vhodné informovat konkrétní policejní útvar, který krádež Vašeho kola řešil - napomůže to rychlejšímu vyřízení případu. Je třeba oznámit, kde se kolo nachází, popř. vyčkat na místě příjezdu Policie ČR, dle pokynů operačního důstojníka nebo jiného policisty.

K dopadení pachatelů to pomoci může, je ovšem třeba, aby kamerové záznamové zařízení a záznamy samotné byly provozovány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Tedy zejména nelze kamerový záznam poskytnout médiím, zveřejnit na internetu, apod. V takovém případě Vám bude hrozit pokuta od Úřadu pro ochranu osobních údajů, popř. i soudní žaloba pachatele na ochranu jeho osobnosti. Současně by kamerový záznam měl být pořizován tak, aby nedošlo ke zpracování osobních údajů mimo stanovený účel (např. ochrana bezpečnosti domu). Dále pokud obýváte jen jeden byt v bytovém domě, nejste oprávněn si svévolně nastavit záznamové kamerové zařízení na vchod do domu. To je třeba projednat s ostatními vlastníky a obyvateli domu. K získání dalších informací doporučujeme webové stránky Úřadu pro ochranu osobních údajů, kam se případně lze obrátit i s konkrétním dotazem na provozování kamerového záznamového systému, např. v kterých případech podléhá umístění kamery oznamovací povinnosti.

Pokud je u Vás vypátrán mobilní telefon, který byl dříve odcizen, je policejní orgán na základě trestního řádu oprávněn Vás vyzvat k jeho vydání. Pokud jej nevydáte dobrovolně po této výzvě, může následovat příkaz k odnětí věci, a telefon Vám může být odebrán proti Vaší vůli. Jste však oprávněn uplatnit nárok na vrácení věci dle § 80 odst. 1 tr. řádu, a tento nárok adresovat policejnímu orgánu, s uvedením konkrétních skutečností, na jejichž základě jste názoru, že jste oprávněným vlastníkem věci. Policejní orgán bude dále vyhodnocovat, zda jste skutečně zakoupil telefon v dobré víře, tedy zda okolnosti koupě nebyly podezřelé, zda Vám bazar předal dokumentaci k telefonu, záruční list, cena byla přiměřená koupi věci v bazaru, apod. Pokud by totiž bylo prokázáno, že kupující při koupi věděl, že věc pochází z trestné činnosti, je trestně odpovědný za přečin podílnictví dle § 214 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Jste oprávněn/a jednak postupovat civilní soudní cestou, tedy žalobou, neboť soused porušuje tzv. sousedská práva. Takováto cesta však může být spojena s finančními náklady na sepsání žaloby, právní zastoupení a další úkony přes soudem. Další možností je oznámit věc Policii ČR nebo Městské policii, neboť se soused může dopouštět nejčastěji přestupku, popř. v případě intenzivnějšího jednání i trestného činu.

Pokud máte na někoho konkrétního podezření, bezodkladně to oznamte Policii ČR (po příjezdu policejní hlídky, popř. následně v průběhu trestního řízení). Důvody, proč takové podezření na souseda máte, je však třeba konkretizovat. Na druhou stranu není vhodné souseda kontaktovat a sdělovat mu, že na něj máte podezření, mohlo by to zmařit účel trestního řízení (pachatel zahladí stopy a odcizených věcí se zbaví). Taktéž nelze (v případě, že policii pachatele nezjistí a věc odloží) na nástěnce bytového domu napsat vzkaz ostatním sousedům, že ty sklepy určitě vykradl ten a ten soused. Jednak pachatelem soused být nemusí, jednak porušujete v takovém případě právo na ochranu osobnosti souseda a můžete se dopouštět přečinu pomluvy.

Z Vašeho pohledu může jít o obyčejnou rvačku, nicméně může se stát, že jeden z účastníků rvačky utrží vážná zranění, případně třeba i zemře. Můžete být tedy důležitým svědkem, který pachatele viděl a může jej usvědčit. Pokud se Vám to rozleží v hlavě, můžete věc samozřejmě oznámit i následně, zejména v případě násilné trestné činnosti, a napomoci jejímu objasnění. Nicméně v určitých případech policejní orgán zkoumá, zda jste se tím, že jste neoznámil či nepřekazil trestný čin, sám nedopustil trestného činu. V některých případech máte totiž oznamovací povinnost, popř. povinnost překazit trestný čin, a pokud tak neučiníte a nespadáte pod některou výjimku z těchto povinností, může být Vaše pasivita považována za trestný čin. Proto je vhodné na nic nečekat a věc oznámit co nejdříve.

Pokud usnesení nerozumíte, požádejte policistu, který ho vydal, o vysvětlení. Zákonem stanoveno to sice nemá, ale měl by Vám vyhovět už jen proto, že podle Etického kodexu policie se má chovat důstojně a důvěryhodně a jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním. Další Vaší možností je obrátit se na advokáta (obvykle placená služba) nebo na bezplatnou právní poradnu. Také se můžete kontaktovat některý ze subjektů uvedených v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, kde za určitých podmínek (§ 5 odst. 1 zákon č. 45/2013 Sb. ) můžete získat poradenství také bezplatně.

 

Zajištěný počítač zaměstnavatele policejní orgán může podle § 80 odst. 1 tr. řádu vrátit, pokud jej není již pro trestní řízení třeba, a pokud nepřichází v úvahu uložit ve vztahu k tomuto počítači trest propadnutí věci nebo opatření zabrání věci. Tr. řádem není stanovena žádná konkrétní lhůta pro vrácení věci.  Pokud však policejní orgán zjistí, že podmínky pro vrácení jsou splněny, měl by postupovat bez průtahů a bez odkladu o dalším osudu věci rozhodnout. Pokud máte uloženu v počítači  důležité soukromé věci, např. bakalářskou práci, kterou potřebujete nutně odevzdat, požádejte policejní orgán, zda si můžete příslušný soubor zkopírovat, prokažte svoje oprávnění soubor použít a požádejte o písemné vyrozumění, jak bylo o žádosti rozhodnuto. Policejní orgán je povinen o Vaší žádosti rozhodnout.

Podle § 2 odst. 14 tr. řádu policejní orgán vede řízení a vyhotovuje rozhodnutí v českém jazyce. Každý,  kdo prohlásí, že neovládá český   jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. Může se však stát, že potřebný tlumočník je zaneprázdněn, případně je obtížné zajistit tlumočníka z méně frekventovaného jazyka, a čekání na něj je proto delší než obvykle. Má-li Vaše známá pocit, že její čekání bylo dlouhé nepřiměřeně, můžete se bránit stížností nadřízenému policistů nebo v případě trestního řízení státnímu zástupci, kteří její podněty prošetří. Žádná striktně uvedená lhůta pro obstarání tlumočníka však neexistuje. Policie má v místech, kde je nejvíce turistů, např. v centru hl. m. Prahy, formuláře v nejběžnějších jazycích, kde jsou základní kolonky pro popis trestného činu, jehož se stal cizinec obětí. Zde můžete vyplnit základní údaje o činu a svoje kontaktní údaje.

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Co policie může a musí? 

Tato sekce je věnována především obecným informacím jak o právech, jimiž policie disponuje, tak i o povinnostech, jež jsou jí zákonnými předpisy uloženy.

Každý bezpečnostní sbor je už ze své povahy institucí požívající směrem k občanům či organizacím specifických výsad. Aby však tyto výsady nebyly zneužitelné a aby činnost policie probíhala v souladu s demokratickými principy společnosti, bylo třeba striktně vymezit nejen její pravomoci, ale také její povinnosti. Základními prameny, jimiž se v těchto otázkách policie řídí a které její práva a povinnosti upravují, jsou především trestní řád (z. č. 141/1961 Sb.), trestní zákoník (z. č. 40/2009 Sb.), zákon o přestupcích (z. č.  200/1990 Sb.) a zákon o Policii ČR (z. č. 273/2008 Sb.). Neméně důležitým zdrojem je pak Etický kodex Policie ČR, kterým policie sama sobě stanovila další pravidla, jak se v každodenním kontaktu s občany chovat a při řešení jejich problémů chovat.

Číst více

Přečtěte si, na co se nás lidé také ptají

Policie je oprávněna požádat občana o prokázání totožnosti v případech, jež jsou vymezeny v § 63 odst. 2 zákona o Policii ČR (zák. č. 273/2008 Sb.). Jedním z uvedených důvodů je skutečně i to, že kontrolovaná osoba odpovídá popisu hledané či pohřešované osoby. Pokud tedy policisté, kteří kontrolovali  Vaši totožnost, uvedli tento důvod, postupovali v souladu se zákonem a jakákoli Vaše stížnost by byla patrně bezpředmětná. Jiná situace by nastala, pokud by policisté toto zdůvodnění uvedli i přesto, že vás znají (např. by Vás ještě před předložením dokladů oslovili jménem), z čehož by vyplývalo, že se jednalo pouze o důvod zástupný. V tom případě byste si mohl stěžovat na postup policistů jejich nadřízenému, případně příslušnému odboru vnitřní kontroly policie.

Policie obvykle zpracuje protokol o oznámení tr. činu, poučení poškozeného, záznam o zahájení úkonů tr. řízení a protokol o ohledání místa činu. Dále jsou zpracovávány úřední záznamy o provedeném šetření a s Vámi by měl být sepsán úřední záznam o podání vysvětlení, v němž uvedete skutečnosti, které jsou Vám o vloupání známy. Další případná zpracovávaná agenda je individuální podle složitosti či rozsahu případu. Jakožto poškozený máte přitom právo nahlížet do spisového materiálu, doplňovat ho (např. vyčíslením škody apod.) a v případě potřeby si z něj můžete na vlastní náklady pořizovat výpisky či fotokopie.

Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Pokud to ovšem povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují, prokáže policista svou příslušnost k policii alespoň ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Jakmile to však okolnosti již umožňují, je třeba, aby se policista prokázal jedním z výše uvedených způsobů. Odmítnout sdělit číslo svého služebního průkazu tedy je policista oprávněn pouze za určitých podmínek (např. řeší věc, která nesnese odkladu). Pokud nejste s chováním policisty spokojeni, můžete si na něj stěžovat a jeho postup pak bude prověřen příslušnými orgány.

Pokud vídáte policisty u kávy na benzínové pumpě, ještě to neznamená, že porušují své pracovní povinnosti. Mohou zde trávit předepsanou přestávku ve službě, případně jim bylo místo i čas naplánováno nadřízeným jako tzv. kontrolní bod (tzn. že se v konkrétní dobu musí nacházet na konkrétním místě). Opomenout nelze také možnost, že na místě získávají informace potřebné k výkonu služby - benzinové stanice jsou přece jen častými místy páchání trestné činnosti (přepadení, krádeže věcí, újezdy vozidel bez zaplacení, atd).

Mezi povinnosti policisty dané zákonem patří mj. i to, že ten musí během plnění svých úkolů dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob, i své vlastní. Pokud tedy policista na ulici kouřil či jedl během nějakého úkonu (např. při kontrole osoby), proti této povinnosti se s největší pravděpodobností provinil. Nicméně je třeba brát v úvahu, že někdy jsou policisté např. při různých opatřeních bezpečnostního charakteru povinni zdržovat se na předem určeném místě a nemají ani možnost vykonat přestávku na služebně, může se tedy stát, že je i v uniformě uvidíte jíst či kouřit na ulici. Ne pokaždé jde tedy o jednání, kterými porušili zákon či dobré mravy. Pokud máte ovšem přesto někdy pocit, že se tak policista dopustil znevážení své cti či vážnosti, můžete se se stížností obrátit na jeho nadřízeného, který toto chování posoudí v kontextu s policistovými úkoly a pracovním rozpisem.

Za zákonem stanovených podmínek je policie skutečně schopna ve spolupráci s mobilním operátorem lokalizovat místo podle signálu mobilního telefonu, tato možnost je však využívána jen v naléhavých případech, např. při ohrožení života pohřešované osoby, v případě závažné trestné činnosti, apod. Nelze předpokládat, že by policie obdobného postupu využívala např. při hledání odcizeného telefonu či při banálních případech protiprávního jednání.

Ano, v určitých případech lze využít tzv. institutu utajeného svědka, který nabízí tr. řád. Jedná se o možnost utajit totožnost svědka, jeho bydliště i podobu, hrozí-li jemu nebo osobě jemu blízké v souvislosti se svědectvím újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí. K tomuto je ovšem třeba konkretizovat, jaké obavy máte, a uvést na čem jsou založeny. Situace je pak posuzována individuálně a v kontextu celého případu. Na utajení svědka však není právní nárok; o Vaší žádosti rozhodne policejní orgán, který žádosti může, ale nemusí vyhovět, měl by však svoje rozhodnutí zdůvodnit. Potřebné informace jsou uvedeny v § 55 odst. 2 tr. řádu, kde je institut utajeného svědka zakotven.  Dále podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. řádu, pokud o to jako poškozený či svědek požádáte, nebudou v protokole uvedeny údaje  o Vašem bydlišti, doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání, povolání či podnikání.

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Do poradny

Taky vám vadí nečinnost policie?

ZA DLOUHODOBOU PODPORU DĚKUJEME:
Securitas

V MINULOSTI PROGRAM PODPOŘILI:

Fakulta architektury ČVUT Ministerstvo vnitra Pro-Police Latvia Geographics.cz

Evropská komise Nadace Via Fond T-Mobile Mendizabal