V září prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně Zákon o registru smluv, nyní prochází Senátem. Podle zákona smlouvy nad 50 000 Kč, které uzavírá stát, obce s rozšířenou působností nebo další veřejné instituce, musejí být zveřejněny na internetu v centrálním registru smluv, jinak nejsou platné. Pozměňovacím návrhem Miroslava Kalouska z Registru smluv na poslední chvíli vypadly „smlouvy, objednávky a faktury, které se týkají činnosti orgánů, jejich členů a organizačních složek státu uvedených v § 8 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) a činnosti správců jejich kapitol“. Konkrétně nebude nutné zveřejňovat smlouvy, kde je jednou ze stran Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, Ústavní soud, NKÚ a Kancelář veřejného ochránce práv. Na Slovensku přitom tyto orgány v registru smluv zahrnuty jsou.
Na všechny uvedené instituce se ovšem dál vztahuje povinnost poskytnout tyto smlouvy na základě žádosti dle Infozákona.
Nezisková organizace Otevřená společnost oslovila v uplynulých čtrnácti dnech všech šest subjektů s prosbou o příslib, že pokud registr smluv technicky umožní i zveřejňování smluv na základě dobrovolnosti, budou v něm své smlouvy nad 50 000 Kč zveřejňovat.
Přinejmenším polovina oslovených institucí – Kancelář veřejného ochránce práv, NKÚ a Senát – bude dle vyjádření svých zástupců v Registru smluv smlouvy zveřejňovat, i když jim to současná podoba zákona nepřikazuje. Ani Ústavní soud zveřejňování nevyloučil, pouze odmítl jednoznačné vyjádření s ohledem na svou roli. Pouze z Kanceláře prezidenta republiky a Sněmovny PČR jsme až do dnešního dne neobdrželi nic než mlčení. (Aktualizace: Z Kanceláře prezidenta republiky jsme odpověď obdrželi 21. 10.)
Adam Rut, manažer programu Právo na informace v Otevřené společnosti, k tomu uvádí: „Z odpovědí se ukazuje, že schválená výjimka je zbytečná. Chceme věřit, že i Sněmovna a Kancelář prezidenta republiky nakonec budou následovat pozitivní příklad NKÚ, Senátu a VOP. Je zásadní, aby nový registr dobrovolné zveřejňování technicky umožňoval.“
Obdržené odpovědi oslovených institucí zveřejňujeme v plném znění:
Jaroslav Broža, ředitel odboru komunikace NKÚ
NKÚ na svých webových stránkách již od začátku roku 2015 zveřejňuje všechny smlouvy nad 50 tisíc Kč, viz zde. Na našem webu je též již od roku 2014 dostupný tzv. „klikací rozpočet“, viz zde, zároveň zde na jednom místě zveřejňujeme přehled veřejných zakázek NKÚ zveřejněných na profilu zadavatele nebo na elektronickém tržišti, viz zde. Zároveň jsme se již v počátku zapojili do projektu zveřejňování otevřených dat, datové sady máme zveřejněny též na našem webu, viz zde. Dokonce historicky první záznamy v Národním katalogu otevřených dat jsou záznamy o datech NKÚ, viz zde.
S odkazem na výše uvedené NKÚ nevidí problém se zapojit do registru smluv, pokud registr technicky umožní zveřejňování smluv na základě dobrovolnosti.
Eva Davidová, tisková tajemnice Kanceláře Senátu:
Předávám Vám odpověď Kanceláře Senátu. Kancelář Senátu už teď zveřejňuje všechny důležité smlouvy o nákupu vybavení, objednávce služeb atd. Na profilu zadavatele tak lze dohledat všechny potřebné detaily smluv. Nezveřejňujeme pouze smlouvy o pronájmech bytů a smlouvy o poskytování odborných posudků. Tento transparentní přístup hodláme praktikovat i nadále, a to i v případě, že bude nakonec zákon o registru smluv schválen i s tzv. Kalouskovou výjimkou, která Poslaneckou sněmovnu PČR, Senát PČR, Kancelář prezidenta republiky a některé další instituce vyjímá z platnosti zákona. Této výjimky nebude Senát PČR využívat. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha bude veřejnosti i nadále umožněna transparentní kontrola výdajů horní parlamentní komory.
JUDr. Ivo Pospíšil, Ph.D., generální sekretář Ústavního soudu
Dovolte mi, aby reagoval na Váš dotaz, a to i v zastoupení pana předsedy, s nímž jsem obsah Vašeho dotazu konzultoval.
Ústavní soud samozřejmě pečlivě sleduje legislativní proces týkající se tohoto zákona, avšak specifická role Ústavního soudu spočívající v tom, že může přezkoumávat platné zákony s pravomocí jejich derogace, nám brání se vyjadřovat k jejich obsahu a právním důsledkům z nich plynoucím, a to i v procesu jejich přijímání. Odpověď na Vaši otázku, ať už by byla jakákoliv, by takové hodnocení mohla implikovat.
JUDr. Pavel Pořízek, Ph.D., vedoucí Kanceláře veřejného ochránce práv:
Kancelář považuje transparentní hospodaření za jednu ze svých priorit. Se zveřejňováním smluv v registru smluv na základě dobrovolnosti tak nemáme jakýkoli problém, naopak. Ostatně neměli bychom žádné výhrady ani k tomu, pokud by Kanceláři tuto povinnost stanovil zákon. Ostatně již dnes na svých webových stránkách smlouvy nad 50.000,- zveřejňujeme, viz např. smlouvy za rok 2014 http://www.ochrance.cz/kancelar-vop/smlouvy/2014/
Jediný problém vidím opravdu v tom, aby to ten registr smluv umožňoval technicky, ale to by snad neměl být nepřekonatelný problém. My každopádně budeme i nadále pokračovat ve zveřejňování všech smluv nad 50.000,- Kč na svých webových stránkách.
Jiří Ovčáček, tiskový mluvčí prezidenta republiky:
Po nabytí účinnosti zákona o registru smluv Kancelář prezidenta republiky nebude smlouvy, jejichž předmět nepřekračuje hodnotu 50 000 Kč, zveřejňovat. Je tomu tak nejen proto, že rozpočtová kapitola Kanceláře prezidenta republiky, obdobně jako rozpočtové kapitoly Poslanecké sněmovny, Senátu, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu a Kanceláře veřejného ochránce práv, na které výjimkové ustanovení § 3 odst. 2 písm. f) zákona o registru smluv odkazuje, podléhají detailní kontrole rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, ale především i proto, že množství smluv, které Kancelář prezidenta republiky uzavírá, je nepatrné, a to ve srovnání s množstvím a hodnotou smluv, uzavíraných příspěvkovými organizacemi Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány, jichž je Kancelář prezidenta republiky zřizovatelem a které na základě § 2 odst. 1 písm. c) zákona o registru smluv smlouvy s předmětem hodnoty nad 50 000 Kč zveřejňovat budou.
