Pokud někdo explicitně a systematičtěji prezentuje své představy mužství, jsou to mužské antifeministické organizace. Těch je v České republice několik, naopak pro-feministická mužská organizace neexistuje. Převaha jednostranného hlasu způsobuje, že situace v rovnoprávnosti postavení mužů a žen je stavěna na hlavu. V reakci na apely po odstranění diskriminace na základě pohlaví se stále více mluví o rostoucí krizi mužů.
Iluze mužské krize je vytvářena zhruba takto. Za prvé, pokusy demokratizovat konzervativní představy ženství jsou interpretovány jako osobní problém žen, hovoří se o hysterických feministkách. Společenská podmíněnost frustrací jednotlivých žen je zneviditelňována a zbavována jména. Autorka knihy Ženská mystika Betty Friedan hovoří o tzv. problému beze jména. Friedan Američankám v šedesátých letech poodkryla, proč nejsou šťastné, když jim přece „nic nechybí“. Pomohla jim pochopit, že nejde o jejich osobní problém. Za druhé, pokusy demokratizovat konzervativní představy mužství naráží na osobnostní nedostatky některých mužů a ti mají moc interpretovat je jako systémový útok a problém. Problém ihned dostává jméno: krize mužů.
Šovinisté typu Josefa Hausmanna (autor bestselleru Základy mužského šovinismu) si vůbec nepřipouští osobní příčiny problémů ve vztazích muž-žena, na které veřejně poukazují. Za vše, co se jim nedaří, viní feminismus. Kolem sebe vidí pouze systémový útlak bílých heterosexuálních mužů. Podobně se vyjadřují ochránci mužských práv z Českého svazu mužů. Rozsah ublíženosti vyvolané pocitem „mužské krize“ způsobuje, že i aktivity mužských organizací ustavených na základě konkrétního problému připomínají spíše kampaň proti feminismu. Příkladem je svěřování dětí po rozvodu do péče matce či otci (organizace K213 a Unie otců). Tito otcové by přitom mohli s feministkami najít společnou řeč, protože rozhodování soudů může být v některých případech skutečně ovlivněno genderovými stereotypy v jejich neprospěch.
Další organizace jménem Liga otevřených mužů organizuje skupiny, workshopy a zážitkové akce pro muže. Od předešlých organizací se liší o řád kultivovanějším projevem a také zaměřením. Zásadní problém nespatřuje ve feminismu žen, ale ve feminizaci mužů. Feministická témata Liga ignoruje, pokud nemá pocit, že ohrožují esenci mužství, kterou se snaží reprezentovat a chránit. Organizace se definuje pomocí tzv. čtyř O: originalita, odpovědnost, otevřenost a odvaha, což popořadě spojuje s archetypy kouzelníka, krále, milovníka a bojovníka. Charakteristické je motto uvedené na webových stránkách: Nezapomeňte. Mužství je udělováno mužstvím. Problém je v tom, že muži z Ligy významnou část potřebných demokratizačních změn vnímají jako ohrožení esence mužství. Také se jim příčí, že si požadavky na maskulinitu dovolují formulovat ženy, které přece nemohou mít s mužskou esencí vlastní zkušenost. Zároveň se Liga politicky angažuje prostřednictvím zastoupení v Radě vlády pro Rovné příležitosti žen a mužů.
Dokud bude platit, že i „nejotevřenější“ česká mužská organizace odmítá debatu o maskulinitě, které se naprosto samozřejmě budou účastnit i ženy, debatu, ve které záleží na opodstatněnosti argumentu více než na biologickém pohlaví řečníka, prosazování potřebných demokratizačních změn se jen těžko posune dál.
Foto: lempicki.maciek via Compfight cc
Přečtěte si také:
České představy o mužství a demokracii I.
České představy o mužství a demokracii III.
Tomáš Pavlas, manažer genderového programu
