Na tom se shodli účastníci a účastnice kulatého stolu, který ve čtvrtek 18. června 2015 v Praze zorganizoval projekt Férové platy, férové penze realizovaný neziskovou organizací Otevřená společnost.
Kulatý stůl měl diskutovat závěry projektové analýzy rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši penzí mezi ženami a muži v České republice. Přítomné expertky a experti se shodli, že enormní vliv na výši mezd a pak i důchodu má přítomnost nezaopatřených dětí v rodině. Česká republika má totiž jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě a možná i na světě.
Ředitelka odboru rodinné politiky a politiky stárnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová vyjádřila souhlas s ostatními účastníky, že žena by měla mít možnost zvolit si, kdy se po porodu vrátí do práce. Zároveň ale upozornila, že v České republice pro ženu svoboda volby neexistuje. Důvodem je nedostatek míst a cenová dostupnost míst v zařízeních předškolní péče, konzervativní rodinné strategie, diskriminační postoje zaměstnavatelů, rozdíly v odměňování atd. Maláčová dále zdůraznila, že v rámci Evropské unie je gender pay gap vnímána nejen jako nespravedlnost, ale její odstranění je označováno za předpoklad hospodářského rozvoje.
Místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Ivana Břeňková sdělila, že se problematikou doby neplacené péče, kterou poskytují ženy svým dětem a rodičům, zabývají odbory jak na evropské, tak mezinárodní úrovni. Připomněla také často používaný argument, že nižší důchod žen je v pořádku, protože se dožívají vyššího věku než muži a ve výsledku ze systému odčerpají víc. Břeňková uvedla, že logika by zde měla platit právě naopak: musíme ženám důchod zvýšit důchod, protože s nízkou penzí se nedá dlouho důstojně a kvalitně žít.
Experti a expertky se dále shodli, že současný systém v České republice znevýhodňuje toho, kdo pečuje. Vladimír Špidla z Úřadu vlády ČR vyjádřil domněnku, že studie provedená na několika tisících mužů, kteří u nás nyní pobývají na rodičovské dovolené, by nejspíš prokázala, že se nacházejí v podobné situaci jako pečující ženy.
Jan Škorpík z ministerstva práce a sociálních věcí poznamenal, že v průběhu péče je ochrana pečující osoby přiměřeně rozsáhlá a dostatečně silná. Problémy ale hrozí ve chvíli, kdy se osoba vrací na pracovní trh – může trvat, než po přestávce způsobené pečováním nebo zkráceným úvazkem dosáhne původní výše ohodnocení.
V této souvislosti Vladimír Špidla uvedl, že žádoucí je změnit zavedenou pozici muže v rodině. Výzkumy ukázaly, že muž věnuje rodině vždy prakticky stejný čas bez ohledu na výši pracovního úvazku, zatímco u žen existuje přímá vazba mezi délkou pracovního úvazku a hodinami věnovanými rodině. U stolu panovala shoda, že pomoci by mohla sdílená rodičovská dovolená, která by muže více vtáhla do péče o rodinu a domácnost. Povinné střídání obou rodičů na rodičovské dovolené vedlo například na Islandu k tomu, že během pouhých tří let se rozdělení péče o rodinu mezi muži a ženami téměř vyrovnalo.
Jiří Šatava z CERGE-EI však varoval, že by rodiny neměly být nuceny k tomu, aby rodič s vyšším příjmem musel zůstat určitý čas doma a rodina by tak měla méně peněz. K tomu manažerka projektu Férové platy, férové penze Klára Čmolíková Cozlová dodala, že péče o rodinu se zde zužuje na ekonomické operace a vztahy se dostávají do pozadí.
Všichni zúčastnění se shodli, že cesta k rovným penzím mužů a žen začíná přehodnocením pečovatelských aktivit, které ve většině případů vykonávají ženy. Vladimír Špidla navrhl, že je nezbytné uznat za práci i aktivity, které negenerují zisk, ale jsou nutné k tomu, aby se svět otočil o 24 hodin.
Příští kulatý stůl v rámci projektu Férové platy, férové penze se uskuteční v září 2015.
Projekt realizuje Otevřená společnost ve spolupráci s Gender Studies a Nesehnutím. Projekt finančně podpořila Evropská komise.
Bohdana Rambousková
