O shrnutí mýtů a předsudků vztahujících se k tématu se postaral senátor Valenta. Pan Valenta trvale pobývá v Monaku a je známý tím, že v senátu téměř nevystupuje. Na otočku přiletí a bere si slovo vlastně jen v případě, že se projednávají zákony, které se týkají jeho loterijního a hazardního byznysu. Vyjadřuje se, jen když může dále živit svůj evidentní a pro něj však neviditelný střet zájmů.
Podobnou slepost a aroganci předvedl i v případě projednávaného návrhu o kandidátkách. Protože jde o postoj víceméně typický, pojďme si jej trochu rozebrat. Pan senátor úvodem svého vystoupení zdůraznil, že si váží schopných a úspěšných žen. Návrh, který by jim pomohl propracovat se do rozhodovacích funkcí v politice, však pokládá za projev ztráty rozumu, ryzí sociální inženýrství a pozitivní diskriminaci. Varuje, že příště by soudruzi mohli chtít zákonem kodifikovat, aby ženy musely rodit střídavě kluky a holky.
Podobný bohorovný postoj zaujal i ministr financí Andrej Babiš. Ten se nad návrhem jen pousmál. Označil jej také za pitomost a také neopomněl přiživit svůj vlastní střet zájmů, když připomněl, že v jeho Agrofertu mají ženy ve vedení. Zdůraznil, že také mají pražskou primátorku a evropskou komisařku. Právě ta bohorovnost, s jakou mohou tito muži smést podobné demokratizační pokusy ze stolu, je až zarážející.
Oba zřejmě vychází z toho, že díky označení muž/žena ve své občance se oba automaticky považují za genderové experty. Nepotřebují číst související literaturu, výzkumy, ani vládní strategie. Nepotřebují se seznamovat se statistikami a vůbec s úrovní genderové rovnosti v ČR (96. místo v celosvětovém žebříčku: Global Gender Report 2014 Světového ekonomického fóra). Prostě vypustí silný populistický názor, který snahy o rovnější postavení apriori shazuje, až zesměšňuje.
Abychom však panu Valentovi nekřivdili, on se genderem přeci jen zabývá více než jiní. V legendárním vystoupení v DVTV přišel dokonce ze zajímavou teorií. Poté, co byl dotázán na svůj prokázaný korupční skandál, konstatoval, že správný chlap musí mít nějaký škraloup.
Jedním ze správných chlapů je i výše zmíněný ministr Babiš. Ano, ANO má primátorku Prahy a eurokomisařku. Ministr financí už ale zapomněl připomenout, že primátorka Krnáčová bez konzultací se šéfem nemůže téměř nic. A protože šéf má teď jiné starosti než Prahu, zdá se, že primátorka snad ani nemluví. Eurokomisařka Jourová je v úplně jiné pozici, má dokonce rovnost žen a mužů ve své gesci, změnila postoj ke kvótám na rozhodovací pozice ve firmách. Mluví o tom, že České republika je v zastoupení žen na rozhodovacích pozicích firem kotovaných na burze na předposledním místě v rámci zemí EU, za námi je už jen Malta. Jak ukázala analýza, kterou spoluvytvořila Otevřená společnost, vůbec nejhorší je situace ve firmách přímo vlastněných státem. Ale tyto argumenty nejsou eurokomisařce nic platné. Ten, kdo by mohl něco změnit – šéf a ministr financí – ji nebere vážně a bohorovně se usmívá.
Bohužel podobných „správných chlapů“ jsme měli a máme v těch důležitých funkcích dost. To je nejlepší argument, proč bychom měli při výběru na tyto pozice nekoukat na správné chlapáctví a kamarádsko-korupční vazby, ale jen na kompetence. Hned tam bude více žen. Ve společnosti valentovsky správných chlapů to však bez kvót nepůjde.
Tomáš Pavlas, manažer genderového programu
