První zastávkou byl Safer WestEnd Partnership (SWEP) v londýnské Soho - kdysi nechvalně proslulé čtvrti, kde je každý pátek odpoledne největší hustota opilců v kravatách na metr čtvereční v Londýně a možná i v celé Evropě. Soho je současně ale i čtvrtí, která v Londýně generuje nejvíc příjmů z prodeje zboží a služeb. Hodně obchodů a hodně lidí představuje taky hodně pokusů o jejich okradení či vykradení - a právě tomu se SWEP rozhodlo čelit.
Začalo to jednoduše - provozovatelé obchodů v Soho se před pár lety mezi sebou začali propojovat vysílačkami s vlastním vyhrazeným kanálem, a když ve svém obchodu či před ním zahlédli některého z místních známých zlodějů, dali o tom přes vysílačku rychlou zprávu ostatním. Postupně se zapojila policie a její pochůzkáři se vybavili stejnými vysílačkami; v současnosti je tak v přímém kontaktu s policisty více než 1000 provozovatelů obchodů a barů (nejen v Soho, ale v celém City of Westminster).
To byl ale teprve začátek. Od loňska vstoupil projekt do další fáze. Členové SWEP se rozhodli, že pouze “dát ostatním echo” nestačí a vytvořili si vlastní internetovou platformu pro sdílení informací o lidech, kteří působí škody jejich obchodům. Stránka, přístupná pouze členům SWEP, kteří platí každý týden 10 liber za její provoz a náklady s ním spojené, obsahuje za první půlrok existence více než 1500 informací o místních pachatelích drobné “pouliční” kriminality - fotografie, jména, historii jejich krádeží a dalších nechtěných činů v City of Westminster a další detaily.
Na otázku ochrany osobních údajů domnělých pachatelů mají v SWEP dvojí odpověď: Za prvé, mají s policií podepsanou smlouvu o sdílení informací (z níž mimo jiné plyne, že členové se mohou obracet v odůvodněných případech na policii s žádostmi o bezprostřední lustraci osob) a za druhé, k sběru takto citlivých údajů jsou prý oprávněni, neboť slouží k potlačování trestné činnosti. Těžko říct, zda by bylo něco podobného možné i v Česku - a to nejen z legislativních důvodů, ale i kvůli vzájemné důvěře jednotlivých provozovatelů živností; v každém případě, policisté by určitě byli za takovou pomoc rádi. Pokud se podaří zdokumentovat více krádeží jednoho pachatele, informace jsou předány policii a roztáčí se kolo trestní spravedlnosti.
V Safer WestEnd Partnership jsou si nicméně citlivosti informací vědomi, a tak se členem nemůže stát každý provozovatel - přihlášku může dát každý, ale může být odmítnut, třeba na základě posouzení ostatních členů, nebo na varování policie. Zatím to prý funguje. Za první půlrok se členy stalo 480 provozovatelů obchodů a 400 provozovatelů barů, klubů a ostatních forem “night economy”, což je mimochodem při zmíněném poplatku 10 liber za týden cca půl milionu liber ročně investovaných samotnými provozovateli do větší bezpečnosti.
Na závěr malá odbočka zejména pro policisty: Není to vůbec tak, že by se policisté těšili obzvláštní důvěře londýnských obchodníků, a proto s nimi jdou do partnerství. Naopak, čísla zjištěná při sbírání informací obchodníky jsou pro policii nepříznivá - pouze polovinu krádeží ohlášených prostřednictvím webu dovnitř platformy SWEP současně poškození oznamují policii. V celém Londýně je pak prý číslo ještě výrazně nižší - podle odhadů SWEP prý zůstává až 83 % trestných činů a přestupků neoznámeno. Důvody jsou stejné jako u nás - nedůvěra v dopadení pachatele a nahrazení škody, neochota ztácet hodiny času zbytečným papírováním. Zní to povědomě, že?
Michal Tošovský, manažer policejního programu
Blog pochází ze studijní cesty do Londýna v rámci projektu "Učíme se, abychom mohli pomáhat".
Poskytovatelem dotace je Magistrát hlavního města Prahy. Projekt probíhá za finanční spoluúčasti Evropské unie (EU) a Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím Operačního programu Praha Adaptabilita (OPPA).
