Otevřená společnost totiž pomáhá romským neziskovým organizacím (nebo těm, které se zaměřují na romská témata) psát projekty a získávat podporu pro svoji bohulibou činnost.
Vrcholem „podávacího“ období je podání grantu do NROS (Nadace rozvoje občanské společnosti). Napsat hezký projekt do „enrosky“, připravit odpovídající rozpočet a připnout všechny přílohy je třeba stihnout do 2. prosince. Je to sice dřina, ale ta úleva, když se to podaří!
Na Otevřenou společnost se letos obrátilo šestnáct neziskových organizací s žádostí o pomoc. Do této chvíle finišujeme třináct projektů. Pro někoho málo, pro jiného moc, my jsme spokojení, protože… v průběhu komunikace s neziskovkami jsme narazili na zásadní problém. Hlavní překážkou v získávání peněz z různých fondů se neukázala být sama tvorba projektů, ale stav některých neziskovek.
Organizace bez minulosti
Každý donor má různé formální požadavky, které musíme splnit, aby hodnotitel vůbec mohl naši žádost posoudit. A zde přichází kámen úrazu. Mnohé z našich klientských neziskovek neměly hotové daňové přiznání za loňský rok nebo třeba výroční zprávu. V některých případech měla organizace i tzv. spící historii - tedy až několik let bez jakékoliv vykázané činnosti. Ale i kdybychom neziskovku biblickým způsobem vzkřísili a podali úspěšný projekt, je u ní důvod obávat se, že se administrace projetu vymkne z rukou. Nicméně hodnotitelé obvykle berou v potaz i kapacity organizace a její zkušenosti s řízením velkých projektů.
Takže abychom to shrnuli, čím déle neziskovka nevykazuje činnost, tím menší má šanci na to, aby někdo podpořil její projekt. Především nově vzniklé neziskovky by měly mít na paměti, že musejí podávat daňová přiznání, poctivě psát výroční zprávy a dělat prostě všechno proto, aby jejich malé a mladé společenství působilo na potenciální hodnotitele seriózním dojmem.
Sdružení není jeden člověk
Dalším častým problémem je neziskovka s jedním jediným člověkem, takovým terminátorem, který je odhodlán pracovat na projektu jak odborně tak koordinačně, zvládat administrativu, připravovat další projekty a vykonávat tisíc navazující činností. To je nepřijatelné jak z hlediska lidských možností tak z pohledu donora. Každému bude jasné, že neziskovka á la „one wo/man show“ bude neustále potřebovat něčí pomoc a nikdy nebude samostatná. Nikdo z nás přeci nemůže obsáhnout všechno, jsme jen lidé.
Jak si kolem sebe začít budovat tým? Například dnes máme mezi sebou spoustu mladých romských vysokoškoláků, kteří potřebují praxi (a nemusí to být jenom Romové). Proč se navzájem „nevyužít“? Mladý člověk získá zkušenosti a snad i nějakou tu korunu, neziskovka zas bude mít postaráno o administraci projektu. O těchto záležitostech je však třeba přemýšlet už v procesu tvorby projektu, aby se náklady na členy týmu promítly v rozpočtu. S hledáním takovýchto zaměstnanců Otevřená společnost ráda pomůže a v Praze jsou minimálně další dvě organizace, pro které by nebyl problém sehnat ty správné lidi.
Jak organizaci vidí okolí
Důležité jsou i dobré vztahy navenek. To znamená, že zástupce neziskovky si nemůže dovolit mít pověst konfliktního, vztahovačného nebo dokonce neseriózního člověka. Ze všech špatných důsledků, které to přinese, je nejhorší právě to, že takového člověka nebude nikdo brát vážně jako partnera k jednání.
Je třeba zdůraznit, že v Čechách a na Moravě je několik skvělých funkčních romských neziskovek. V jejich vedení pracují frajeři a frajerky, kteří se snaží dělat, co můžou, ze své pozice lokálky, a to kolikrát v těch nejzapadlejších nebo nejproblémovějších lokalitách. Klobouk dolů. A my v Otevřené společnosti pro ně máme opravdu skvělé projektové expertky, které se nezaleknou žádné komplikace. Těšíme se proto na další projekty, které spolu budeme moci uvést do života.
Hedviga Hejduková, koordinátorka vzdělávání a projektu PGF
