Úředníci nejsou neomylné stroje.
Rádi jim pomůžeme!

Projděte si náš e-learningový kurz na téma aktivního zveřejňování formou otevřených dat, který jsme připravili ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla. Jeho autorem je Jakub Mráček. Hned v první kapitole se dočtete, co to otevřená data jsou:

• Data jsou dostupná na internetu a dohledatelná běžnými ICT nástroji a prostředky.
• Data jsou strojově čitelná, tedy ve formátu, který je jednoznačně čitelný nejen pro člověka, ale také pro počítačový program. Software potřebný ke zpracování takových datasetů by měl být volně (bezplatně) dostupný.
• Data jsou úplná, tedy zveřejněná v maximálním možném rozsahu.
• Data jsou dostupná s co nejmenšími překážkami (ať už technickými, nebo právními).

Kurz má akreditaci Ministerstva vnitra, je zcela zdarma a můžete ho absolvovat jako součást průběžného vzdělávání, o kterém rozhoduje vedoucí úřadu. Zkuste vedoucímu kurz doporučit.

Pokud vás problematika otevřených dat zaujala, prostudujte si příručku Fondu Otakara Motejla Jak otevírat data? 

Zdaleka ne všechny instituce a úřady na webu poskytují informace v takovém rozsahu a takové struktuře, kterou jim ukládají zákony. Veliké mezery mají často například státní podniky nebo městské firmy. Zveřejňování povinných informací obcí a měst každoročně hodnotíme v soutěži Zlatý Erb. Na stránkách lze dohledat množství příkladů dobré praxe.

Právní povinnost zveřejňovat některé informace („povinné informace“) přitom představuje pouze nejmenší povinný rozsah, který by měl vystihnout klíčové údaje. Nad tento rámec obce zveřejňují množství dalších informací, které považují za vhodné – ať už o vlastním rozhodování a agendě samosprávy či státní správy, anebo o kultuře, vzdělávání, dopravě či turismu.

Účel povinných informací

Povinné informace mají zorientovat každého v tom, o jaký povinný subjekt jde, jak funguje, jaké má pravomoce či jak s ním komunikovat (jak podat podání, žádost, kontakty). Pro pracovníka úřadu, funkcionáře nebo zkušeného občana se může zdát některá informace zbytečná, ale je známo, že velká část veřejnosti ani neví, zda obecní úřad je „stát“, zda může dát úkol Policii ČR či zda může zakázat stavbu domu nebo dálnice. Proto mezi povinné informace patří i tak zdánlivě samozřejmé údaje, jako je důvod existence či principy fungování (u obcí to například znamená sloučenou státní správu a samosprávu, fungování zastupitelstva a rady).

Typy povinných informací

1) informace povinně zveřejňované podle zákona o svobodě informací č. 106/99 Sb.:

a) podle § 5 odst. 1 a 2.

odstavec 1

a) důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost,

b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob,

c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat,

d) postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat,

e) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informace a povinnost poskytovat informace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektu, a to včetně informace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí,

f) sazebník úhrad za poskytování informací,

g) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací (§ 18),

h) výhradní licence poskytnuté podle § 14a odst. 4,

i) usnesení nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7,

j) adresu elektronické podatelny.

odstavec 2

a) právní předpisy vydávané v rámci jejich působnosti,

b) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv 2b) podle § 14a.

K této skupině informací vydalo Ministerstvo informatiky Vyhlášku, která stanovuje strukturu a obsah těchto informací.

Body odstavce 1 b) až d) představují návody k řešení životních situací a jsou také podrobně upraveny a rozvedeny uvedenou vyhláškou. Lze využívat odkaz na webové stránky Portálu veřejné správy a Ministerstva vnitra ČR, kde tyto popisy jsou již zpracovány.

Ve Výroční zprávě o poskytování informací (písm. g) je třeba uvádět také všechny výdaje na vedené soudní spory o poskytování informací, a to nejen na externí právní zastoupení nebo v případě prohry náklady protistrany, ale také náklady na vlastní zaměstnance, kteří se vedení sporu věnovali.

Výhradní licence (písm. h) se uvede jen tehdy, pokud informaci chráněná autorským právem povinný subjekt již někomu poskytl s výhradní licencí. Usnesení nadřízeného orgánu (písm. i) se zveřejní, jen pokud k nějakému v předchozí činnosti došlo. Adresu elektronické podatelny (písm. j) je třeba zveřejnit vždy.

Odstavec 2 požaduje zveřejnit jednoduchou metainformaci, tedy informaci o tom, jaké nejdůležitější dokumenty o činnosti úřadu po něm občané mohou žádat. Bude to například rozpočet či strategický plán rozvoje.

b)  podle § 5 odst. 3

Povinné subjekty musejí na svém webu zveřejňovat informace, které poskytly individuálním žadatelům na jejich žádost, a to do 15 dnů od jejich poskytnutí žadateli. Je třeba zveřejnit také znění žádosti o informace, avšak bez uvedení osobních údajů žadatele (tj. např. bez jména, příjmení, data narození, přesné adresy, telefonu či e-mailové adresy). Podle okolností je třeba anonymizovat i některé osobní údaje třetích osob, pokud by zveřejnění na internetu představovalo nepřiměřený zásah do ochrany soukromí.

c) podle § 5 odst. 5

Povinné subjekty jsou povinny zveřejnit na svém webu celý veřejně přístupný obsah všech rejstříků, registrů, evidencí a seznamů, které vedou a které jsou podle zákona veřejně přístupné. Půjde tedy obvykle (u obcí a krajů) o živnostenský rejstřík, rejstřík honebních společenstev či o místní programy snižování emisí podle § 6 odst. 6 zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb.) , které vedou kraje a některé obce. Může jít i o další registry či evidence, které splňují podmínku, že jsou podle zákona veřejně přístupné.

Přitom je samozřejmě možné vyřešit například zveřejnění živnostenského rejstříku odkazem na Centrální registr živnostenského podnikání s poučením, že informace odpovídající dané obci lze získat zadáním obce do vyhledávání.

2) informace povinně zveřejňované podle dalších zákonů:

a) podle zákona o ochraně osobních údajů musejí povinné subjekty zveřejnit informace o tom, jaká zpracování osobních údajů provádějí (typ, okruh údajů, okruh příjemců, okruh osob, o nichž se údaje zpracovávají ad.). U některých zpracování, která nevyplývají ze zákonného zmocnění (např. evidence badatelů místního muzea), však tato zpracování musejí oznámit a registrovat přímo u Úřadu pro ochranu osobních údajů, kde budou zveřejněna v Centrálním registru zpracování osobních údajů.

b) podle stavebního zákona (§ 165 odst. 2) musí pořizovatel (zpravidla obec či kraj) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o vydaném územním plánu, regulačním plánu a místech, kde je možné do této územně plánovací dokumentace a do její dokladové dokumentace nahlížet. Pořizovatel rovněž zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup zastupitelstvem obce schválenou zprávu o uplatňování územního plánu.

c) podle dalších zákonů, které mohou existovat či být nově přijímány a které ukládají různým typům povinných subjektů v souvislosti s různými agendami povinnost některé informace zveřejnit na webu. Úplný přehled není k dispozici.

Nevyplněné povinné položky

Doporučujeme zavést na příslušné stránce webu kolonky pro všechny povinné položky, i když v nich nebude (zatím) nic uvedeno. Nevystavíte se pak pochybnosti, zda chybějící položka znamená vaši nepozornost a nesplnění povinnosti, anebo jen to, že zatím na ni v životě obce nedošlo. Například nemusely dosud žádné žádosti o informace být vyřizovány, přesto je správné rubriku "informace poskytnuté na žádost" zavést. Uvede se v ní pak, že obec dosud žádost o poskytnutí informace neobdržela. Podobné to bude u nákladů na soudní spory, u honebních společenstev, pokud v obci nejsou, a dalších takových položek.

Možnost dalšího využití zveřejněných informací

Je nutno zmínit také povinnost, aby jakékoliv informace, které má úřad k dispozici v elektronicky použitelné (např. textové) podobě, byly zveřejněny na webu způsobem, který umožňuje jejich další zpracování uživatelem. Zakázáno tedy je zveřejnit dokumenty v takové podobě formátu pdf, která neumožňuje další kopírování textu (zamčený text), anebo zveřejnit textové dokumenty ve formátu jpg či pdf jako obrázek. To neplatí, pokud dokument není a nikdy nebyl k dispozici jako text (například staré zápisy, k nimž není elektronická podoba).

Spisová služba

Pokud byl jakýkoliv dokument k dispozici (v papírové či elektronické podobě), vztahovala se na něj pravidla archivního zákona, spisové služby a skartačního řádu. Nikdo nebyl oprávněn jej mimo tato pravidla zničit (vymazat). Pokud k tomu v rozporu se spisovým a skartačním řádem došlo, je povinností úřadu jej obnovit z dostupných podkladů. Proto je nepřípustné, aby například elektronický záznam o jmenovitém hlasování zastupitelstva, který po určitou dobu je v elektronickém hlasovacím systému, byl po několika dnech vymazán. Jde o stejný dokument, jako je samotný zápis jednání, a jeho neoprávněné vymazání představuje vážný prohřešek proti spisové službě.

Vedení radnice má svým občanům podle zákona o obcích zajišťovat v souladu s místními podmínkami mimo jiné i podmínky pro získávání informací o činnosti radnice a životě v obci (kraji). Také má „informovat občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým“.

Zákon o obcích k zápisu uvádí jen velmi stručný základ: požaduje se uvést počet přítomných zastupitelů, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. To však pro informování veřejnosti určitě nestačí.

Zápis jednání na zastupitelstvu je nejvýznamnějším dokumentem, který poskytuje veřejnosti informace o rozhodování obce. Jelikož je jednání veřejné a ke každému bodu mohou přítomní občané vystoupit, může dobrý zápis z dobře připraveného a dobře vedeného jednání zastupitelstva plasticky a výstižně zobrazit klíčové otázky, které se v obci řeší. Občanům, kteří se jednání nezúčastnili, může poskytnout informace o různých názorech, zmiňovaných rizicích, alternativních názorech a v posledku i o postojích jednotlivých zvolených zastupitelů při hájení zájmů svých voličů.

Velmi důležité jsou také záznamy jednání Rady. Jednání rady obce (kraje) není „tajné“. Zákon zaručuje pouze neveřejnost jejího jednání. To neznamená, že by informace, které na jednání rady proběhly, měly být utajované. Neveřejnost především zajišťuje pracovnější, klidnější a otevřenější (méně diplomaticky formulované) jednání. Zápis pak může otevřenější diskusi shrnout do formy, která neporušuje ochranu osobních údajů, vyhne se vyostřeným formulacím, ale zachová věcné jádro jednání.

Zápis jednání zastupitelstva

Účel zápisu

Prvním účelem zápisu je podat výstižný obraz o postupu při rozhodování: jaký je výchozí problém či stav, z čeho se při rozhodování vychází, jaké jsou základní názory na věc, kdo podporuje který názor, slovní formulace rozhodnutí (usnesení) a hlasování. Ne všechny tyto prvky lze zaznamenat dokonale, detailně. Někdy musí postačit základní obrys. I ten je přínosem pro transparentnost rozhodování.

Diskuse a usnesení

Například u diskuse – pokud se nepracuje formou doslovného přepisu, případně zvukového záznamu – postačí jen shrnutí hlavních postojů diskutujících a zachycení objektivního jádra názorů v diskusi. Naopak např. text usnesení, ať už přijatých nebo jen navržených, ale neschválených, lze a je správné zaznamenat přesně. Postačí zavést zvyk, že se návrhy předkládají písemně, pouze výjimečně ústně. Návrhová komise či ověřovatel může v případě jednoduchých ústních návrhů poznamenat jejich znění, takže je pak lze přenést do zápisu.

Hlasování

Stejně tak jmenovitý záznam hlasování lze pořídit přesně. Podle velikosti obce (města) lze buď zajistit elektronické hlasovací zařízení, které vytváří záznam u každého hlasování, anebo v případě ručního zaznamenávání je možné zaznamenávat jen závěrečná hlasování či ta, u kterých to některý zastupitel požaduje. Vhodné je zaznamenávat všechna hlasování o nakládání s majetkem. Záznam lze provádět pomocí připravených tabulek se jmény zastupitelů jednoduchým poznamenáním „+“ či „–“, případně dalších značek pro nepřítomnost nebo nehlasování (tzv. zdržel se). Do zápisu se tyto záznamy mohou následně přenést, případně oskenovat a přiložit. Jmenovité hlasování lze v zápis též zjednodušeně vyjádřit tím, že se uvádí aktuální přítomnost, tedy na začátku plný výčet přítomných a záznam o každém odchodu a příchodu, a uvádět jen hlasující proti či zdržující se. Pokud je většina hlasování souladná (všichni pro), postačí tak zaznamenat jen drobné výjimky.

Další obsah zápisu

Zápis je důležitým nástrojem pro zaznamenání i dalších důležitých prvků, které doprovázejí průběh jednání zastupitelstva. Např. jde o zaznamenání prohlášení o střetu zájmů. Město Lanškroun uvádí v zápise pravidelně v úvodu: „Pan starosta dále uvedl, že dle jednacího řádu je povinen zeptat se přítomných členů ZM, zda chtějí učinit oznámení o osobním zájmu či sdělit skutečnosti nasvědčující případnému střetu zájmu u některých bodů navržených k projednání.“

Zápis může též obsahovat záznam o vznesených žádostech o informace, a to jak od členů zastupitelstva (dle § 82 zák. o obcích), tak též občanů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Taková pasáž v zápise třeba vypadá takto: „Pan Krajči požádal o předložení dopisu od spol. Metrostav a.s.“ . Na takto přednesené žádosti o informace se pak vztahuje další proces jejich poskytnutí, který obec musí dodržet. Podobě je nutno zaznamenat žádosti zastupitelů o informace nebo zodpovězení otázek podle § 82 zákona o obcích.

Zápis je také dokladem o plnění zákonných povinností, zejména umožnění vystoupit občanům ke každému bodu. Pokud občan podá na obec stížnost či žalobu, že na jednání zastupitelstva nedostal slovo, zápis se pak stane důležitým důkazem.

Zápis by měl obsahovat i další informace:

• původní návrh pořadu s vyznačením bodů, doplněných na začátku či v průběhu jednání,
• údaje o přicházejících či odcházejících zastupitelích,
• popis diskuse, a to jak členů zastupitelstva, tak též pracovníků úřadu a dalších vystupujících (občanů, přizvaných odborníků apod.),
• návrhy nepřijatých usnesení vč. údaje, kdo je navrhl,
• jako přílohy všechny podklady, které měli k disposici členové zastupitelstva (s ochranou osobních údajů).

Technická forma vytvoření zápisu

Některé obce správně nahrazují zápis jednání tím, že zveřejní doslovný přepis či stenozáznam, anebo stručný zápis (v zásadě vyhovující jen minimálním požadavkům zákona) doplní zvukovým záznamem.

Stenozáznam, doslovný přepis či alespoň stručný popis jednání mají výhodu textového formátu, v němž lze vyhledávat jak podle jmen, tak případně i podle klíčových slov (např. „čistička“). To zvukový záznam neumožňuje.

Ochrana některých údajů

Zápis má být v originále úplný. Ovšem pro potřeby zveřejnění či poskytnutí osobám, které nejsou občany obce (ti mají právo na plné znění včetně osobních údajů), je nutno některé údaje ochránit. Půjde prakticky jen o osobní údaje zmiňovaných třetích osob. V zápise jednání zastupitelstva jich typicky bude méně, naopak v zápisu jednání Rady jich vzhledem k typické agendě rady bude více.

Správný postup je připravovat jednání tak, aby tyto údaje byly prakticky jen v přílohách. Takové přílohy je pak možné pro zveřejnění na internetu či poskytnutí dle zákona o svobodném přístupu k informacím omezit.

Doporučení:

• vytvářet písemný zápis jednání zastupitelstva i rady, umožňující vyhledávat jména a další klíčová slova,
• zápis doplňovat zvukovým případně i obrazovým záznamem,
• pokud je to možné, vytvářet doslovný přepis ze zvukového záznamu, či dokonce ze stenozáznamu,
• zápisy zveřejňovat na webu (s ochranou některých osobních údajů).

Dobré příklady:

Praha 6 

Tisá

Most 

Vedení radnice má svým občanům zajišťovat v souladu s místními podmínkami mimo jiné i podmínky pro získávání informací o činnosti radnice a životě v obci. Jednou z forem je zveřejňování důležitých dokumentů obce jako samosprávného společenství na webu.

Zápisy a usnesení orgánů obce (rady, zastupitelstva) a případně také výborů zastupitelstva a komisí rady jsou vedle rozpočtu a územního plánu snad nejdůležitější dokumenty, které vyjadřují a zaznamenávají vlastní smysl existence obce jako společenství občanů. Projevují se v nich problémy, které obec řeší, názory, které se nad jejich řešením střetávají, zájmy jednotlivých občanů a jejich skupin.

Usnesení a zápisy

Zatímco samotná usnesení obsahují jen suché znění přijatého rozhodnutí, zápisy toto rozhodnutí uvádějí do širšího kontextu. Zákon výslovně nařizuje jen minimum obsahu zápisu: počet přítomných členů zastupitelstva, schválený pořad jednání, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení (§ 95 odst. 1 zákona o obcích). Rozumně pojatý zápis by však měl navíc zobrazit, kdo a jak k věci diskutoval, jaké argumenty předkládal a jak kdo hlasoval. Velmi vhodné je také uvádět nepřijatá usnesení, protože z nich je často patrné, mezi jakými variantami se rozhodovalo.

Povinnost zveřejňovat

Zákon nenařizuje výslovně tyto dokumenty zveřejňovat. Přesto lze konstatovat, že usnesení zastupitelstva a rady, případně též zápisy jejich jednání, lze podřadit pod pojem „hlavní dokumenty“, jejichž seznam je obec povinna zveřejňovat na svém webu podle ust. § 5 odst. 2 písm. b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Minimální povinnost tedy představuje zveřejnění přehledu těchto dokumentů s tím, že si je občan může vyžádat k nahlédnutí či jinému poskytnutí u obce. Mnohem lepší však je, a to jak z hlediska efektivity a úspory práce při poskytování informací, tak z hlediska dobré praxe a kvality výkonu veřejné správy, tyto dokumenty aktivně zveřejňovat. Převážná část krajů, měst a obcí tak již dávno činí.

Důležité je také, jak dlouho do historie jsou tyto dokumenty pro veřejnost na webu dostupné. Existuje nemálo měst a obcí, které je trvale zveřejnily od začátku r. 1990 (často je zpětně digitalizovaly), tedy již za 25 let. Nejde o žádný technický problém, datové objemy nejsou veliké.

Teprve v určité časové řadě mají tyto dokumenty přínos pro transparentnost rozhodování. Umožňují veřejnosti (a často členům zastupitelstva i radním) snadno a rychle se podívat, jak a kdo o určité věci na zastupitelstvu mluvil a rozhodoval před několika lety a jak dnes.

Forma zveřejnění

Z praktického hlediska je pro uživatele nejlepší, když najde dokumenty přehledně a v souvislosti. Tedy například, když pod jedním datem jednání zastupitelstva najde usnesení, zápis, případně záznam hlasování, podklady a přílohy k usnesením.

Anonymizace

Před zveřejněním je všechny uvedené dokumenty nutno anonymizovat. Prakticky to však nebývá obtížné. Znamená to část osobních údajů a informací o soukromí převést na označení, které nevede k identifikaci konkrétního člověka. I když některé skutečnosti, týkající se konkrétních fyzických osob, byly projednány na veřejném jednání zastupitelstva, neznamená to, že je možné je v plném rozsahu zveřejnit na internetu, který má celoplanetární povahu a umožňuje snadno vyhledávat konkrétní informace.

Proces anonymizace ale nemusí vyvolávat obavy – jak ukazuje praxe, není to až takový problém. Při jednáních orgánů obce bývají osobní údaje zmiňovány zcela výjimečně, protože se vychází z písemných podkladů, v nichž jsou uvedeny. Reálně jde tedy především o samotná usnesení, v nichž, nejde-li o poskytnutí veřejných prostředků nebo úředníky a zastupitele obce, je třeba plná jména příjmení uvedených osob nahradit iniciálami (Josef Novák = J. N.), adresu trvalého pobytu nahradit řetězcem XXXX, stejně jako datum narození či rodné číslo (RČ je však zcela zakázáno v této souvislosti používat).

Částečná anonymizace

V případech, kdy je možno považovat třetí osobu, jíž obec něco daruje, prodává, od níž něco kupuje a podobně, za tzv. „příjemce veřejných prostředků“, připouští zákon (Infozákon, § 8 b) zveřejnění tzv. základních osobních údajů (jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.)

Zastupitelstvo si vyhradí působnost dohledu nad vydáváním periodika a provozování dalších sdělovacích prostředků, jako jsou webové stránky či kabelová televize. Zřídí redakční radu jako výbor zastupitelstva (může jej pojmenovat i redakční výbor či výbor pro media a komunikaci). Působnost v této oblasti výkonu samosprávy nemá být v rukou těch, o nichž se mají poskytovat objektivní informace.

Doporučujeme, aby polovinu redakční rady tvořili zvolení členové zastupitelstva, druhou polovinu je vhodné obsadit dalšími osobami se společenskou autoritou, nepodléhající vedení obce. Redakční rada má odrážet názorovou různost odpovídající místním poměrům.

Starosta a členové rady nemají být členy redakční rady - šlo by o zřetelný střet zájmů (stejně jako starosta a místostarosta nesmějí být členy kontrolního výboru). Svůj příznivý obraz si musejí zasloužit svou činností, nikoli ovládáním informací o své činnosti. 

Redakční rada ve vztahu k redakci (dodavateli)
- ukládá a upřesňuje základní pravidla tvorby periodika, nikoli však detailní řešení v jednotlivých vydáních,
- pravidelně u každého čísla kontroluje jejich plnění (kontrola probíhá následně, redakční rada tedy přímo neschvaluje příspěvky ke zveřejnění).

Redakci může tvořit profesionál nebo dobrovolník, uvolněný či neuvolněný člen zastupitelstva, tiskový mluvčí, pracovník úřadu, vnější dodavatel nebo kombinace uvedeného. Je vhodné, aby tato osoba měla svým postavením nebo smluvním vztahem zajištěnou určitou nezávislost na vedení radnice. Například v popisu práce podle pracovní smlouvy by měl být stanoven úkol dosahovat v periodiku objektivity a vyváženosti.

Pokud funkci redakce plní vnější dodavatel, třeba i externista na smlouvu o dílo, je nutno vždy uzavřít písemnou smlouvu obsahující podrobná ustanovení, která zajistí realizaci pravidel objektivního šíření informací potřebných pro svobodné vytváření názorů. Smlouva musí být veřejně přístupná. Její plnění pravidelně kontroluje redakční nebo kontrolní výbor stejně jako dodávku jakékoli jiné služby. Jako důležitá stránka kvality dodávky má být posuzována přiměřená různorodost prezentovaných názorů.

Obec, redakční rada i redakce se řídí Kodexem radničního periodika, který upřesňuje obecné zásady. Nikdo jiný než redakce by do obsahu periodika neměl zasahovat. Redakční rada jej může usměrňovat jen obecnými pravidly. 

Protože jde o výkon samostatné působnosti, musí redakce respektovat právo občanů seznamovat se i s názory, které redakci či vedení obce osobně nelichotí nebo s nimiž nesouhlasí. Jediným soudcem mezi různými názory jsou voliči. Zveřejňovat polemiku či odlišné názory je třeba v rozsahu přiměřeném podle váhy jednotlivých názorů v místních poměrech. Minimální prostor však má dostat každý názor (právo být slyšen).

Zákonnou povinností je uveřejnit stanovisko členů zastupitelstva (§ 4a tiskového zákona). Vždy proto má být v rozsahu přiměřeném síle tohoto názoru v zastupitelstvu uveřejněno stanovisko zastupitelského klubu (skupiny zastupitelů, v malých obcích i jedince) k tématu místní komunální či regionální politiky.
Pro posouzení vyváženosti se všechna sdělení k aktivitám radnice považují za obsah, který vyjadřuje nebo vytváří politický názor. To platí i u zpráv, které pouze uvádí přijatá rozhodnutí (usnesení) či realizované akce. I k takovým sdělením má veřejnost právo na informace alternativní, a to zejména informace o protinávrzích, výsledcích hlasování, diskusi a alternativních řešeních.

Vhodnou formu uveřejnění alternativních názorů si volí redakce (rozhovor, zpráva, dopis, stanovisko apod.). Názor opozičního zastupitele předaný formou dopisu může například uvést jako citaci v rámci redakčního článku o jednání zastupitelstva. Názory však nesmí zkreslovat.

Redakce odděluje v členění periodika zprávy od komentářů. Vhodné je také oddělovat „politický obsah“ (o aktivitách radnice a názorech na ně) od společensko-kulturního servisu (například jízdní řády, zprávy místních spolků, program kina či rozhovor s celebritou).

Samozřejmě, to je základem práce redakce. Je povinna vynakládat přiměřené úsilí k získání alternativních názorů, např. formou avíza: s přiměřeným předstihem (alespoň 5 dnů, např. e-mailem) informuje členy zastupitelstva, případně místní sdružení a skupiny, o tématech místní politiky připravovaných k uveřejnění tak, aby se mohli včas sami vyjádřit. Z jednání zastupitelstva je povinna „vytěžit“ obě strany polemiky, pokud proběhla, a podat o ní veřejnosti objektivní zprávu (využít lze zápisy či záznamy jednání).

Redakce je povinna publikovat informace o připravovaných rozhodnutích samosprávy. Veřejnosti má poskytnout návod, jak se k těmto budoucím rozhodnutím vyjádřit, a také prostor pro tato vyjádření.

Alternativní sdělení musí být v zásadě vždy zařazena. Jiná otázka je jejich rozsah – zde redakce může hledat přiměřenost.
Redakce však nemusí alternativní názor zařadit, pokud:
-  Rozsah prezentace daného názoru v několika číslech periodika by přesáhl podíl zastánců tohoto názoru v zastupitelstvu nebo mezi obyvateli obce (petice, sdružení občanů apod.). (Redakce v takovém případě může alternativní názor též zkrátit.)
-  Jde o výslovné urážlivé útoky v osobní rovině. Avšak pokud jde o politickou kritiku, mají na ni občané a opozice právo. Funkcionáři musejí počítat s vyšší a ostřejší kritikou a nebrat ji osobně.

Redakce a redakční rada neposuzují pravdivost předkládaných alternativních sdělení (pokud nejde o situaci, kdy by zveřejněním došlo k zásahu do osobnostních práv, za který je vydavatel odpovědný dle tiskového, občanského nebo trestního zákona). O pravdě toho či onoho názoru si zásadně musí činit názor až čtenář. Redakce má přispět k tomu, aby se pravdivost pro čtenáře ukázala až ve střetu argumentů a názorů.

 Redakce nepoškodí uveřejněné alternativní sdělení tím, že spolu s ním zveřejní:
- v rozsahu nepřiměřeně větším „nápravné“ komentáře,
- ironizování nepřiměřené formě kritiky,
- zneužije možnosti vyjádřit se poslední, či to umožní některému politikovi.