Pomáháme novinářkám a novinářům
uplatňovat svá práva.

Ochrana při trestních řízeních (EMFA)
Ochrana před šikanózními žalobami (SLAPP)

Zde se můžete snadno zorientovat v možnostech právní sebeobrany poskytovatelů mediálních služeb, typicky novinářů, redakcí a jejich spolupracovníků, v případech, kdy se stanou předmětem zájmu orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ).

I. Co vše EMFA chrání? (Čl. 4 EMFA)

EMFA zaručuje zvýšenou ochranu novinářských zdrojů a redakční komunikace a stanovuje přísné podmínky, za kterých je možno překročit v nařízení stanovené zákazy

odhalování novinářských zdrojů,
provádění prohlídek všeho druhu,
zadržení, postihování, omezení osobní svobody nebo kontrolování poskytovatele mediálních služeb nebo jeho redakčních pracovníků i těch, se kterými pravidelně komunikují,
nebo nasazení špionážního software (spyware) do zařízení využívaného poskytovateli mediálních služeb a jejich pracovníky.

Unijní ochrana se tedy nevztahuje pouze na novinářské zdroje infomací, ale na celé redakční prostředí a infrastrukturu, tedy důvěrnost dat a nosičů, pracovní prostory i redakční komunikaci. Chráněny jsou například pracovní i soukromé notebooky, chytré telefony, cloudová úložiště, servery a šifrovaná komunikační rozhraní (Signal, WhatsApp apod.). Ochrana se vztahuje na redakce, domácí pracovny novinářů i na jejich motorová vozidla. Sledovány ani zajišťovány nesmějí být bez dalšího ani interní diskuse mezi reportérem a editorem či právníkem redakce.

II. Ochrana a výjimky (Čl. 4 EMFA)

Výše zmíněné zákazy zásahů ze strany OČTŘ nejsou absolutní, avšak jejich prolomení je vázáno na kumulativní splnění přísných podmínek, které mají zabránit případné svévoli policie či státního zastupitelství. OČTŘ musí prokázat, že získání informace nelze zajistit jiným šetrnějším vyšetřovacím úkonem, tedy že je přiměřený. Zásah musí být také odůvodněný převažujícím veřejným zájmem. Sledovací software pak lze nasadit jen v případě v nařízení vymezených závažných trestných činů.

Klíčovým přínosem pak je požadavek, aby každý takový zásah byl předem schválen soudem nebo nezávislým a nestranným orgánem (čl. 4 odst. 4 EMFA). Následné schválení je možné jen v řádně odůvodněných, výjimečných a naléhavých případech.

Český vládní návrh adaptačního zákona (zákon o některých podmínkách poskytování mediálních služeb) v návaznosti na to provádí zásadní změny v trestním řádu (§ 12a a násl.) a v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních:

Vynucená specializace justice: Pokud má dojít k domovní prohlídce u novináře, povolení k zásahu již nebude moci vydat okresní soud. Návrh zákona deleguje tuto pravomoc na krajské soudy, což garantuje nejvyšší možnou míru nezávislosti a odborného posouzení ústavních limitů svobody projevu.

Presumpce statusu poskytovatele: Podle připravované úpravy (§ 5 odst. 3) zápis v evidenci vlastnictví médií zakládá pro OČTŘ právní presumpci statusu poskytovatele mediálních služeb. Absence zápisu však status nevylučuje, pokud novinář splňuje materiální znaky profese dle čl. 2 bodu 2 EMFA (vykonávání profesní činnosti a redakční odpovědnost).

Ovšem už nyní, bez adaptačního zákona, jsou s ohledem na samotné nařízení OČTŘ jsou povinny využívat stávající instituty trestního řádu (příkazy k prohlídce, odposlechy, vydání věci) tak, aby respektovaly zvýšenou ochranu poskytovatelů mediálních služeb dle EMFA. Soudci musejí plnit roli aktivních garantů unijního práva a odmítat návrhy policie a státních zástupců, které materiální kritéria Nařízení (EU) 2024/1083 nesplňují.

II. Rizika praxe: „Zajištění“ vs. „Prohlídka“ a IT forenzika

V praxi může být rizikem postup OČTŘ, který se pokouší unijní limity obcházet:

Riziko obcházení přes výzvu k vydání věci: Policie se může pokusit na místě předstírat, že nejde o „prohlídku“, ale o běžný postup podle § 78 trestního řádu (výzva k vydání věci - např. notebooku). Vydání počítače pod psychickým nátlakem bez předchozího soudního povolení krajského soudu je však přímým porušením EMFA.

Nevratnost zásahu do IT dat (Spyware): Nasazení spywaru (např. typu Pegasus) je v naprosté většině případů v rozporu s principem proporcionality. Jakmile je jednou prolomena integrita zařízení, dochází k neoprávněnému úniku dat, kterým je nenávratně porušena unijní ochrana minulých i budoucích novinářských zdrojů.

IV. Jak postupovat při zásahu (Základní instrukce pro novináře)

Pokud do redakce nebo bytu novináře dorazí policie s příkazem k prohlídce nebo požadavkem na vydání techniky:

Okamžitě argumentujte, že jste chráněný subjekt: Výslovně do protokolu uveďte, že jste poskytovatelem mediálních služeb chráněným článkem 4 nařízení EMFA a po přijetí adaptačního zákona i příslušnými ustanoveními trestního řádu.

Požadujte specifické povolení: Trvejte na předložení příkazu, který explicitně reaguje na kolizi s novinářským tajemstvím a splňuje podmínky příslušnosti (povolení specializovaného vyššího soudu).

Odepřete součinnost k heslům a datům: Vydat šifrovací klíče nebo hesla do zařízení za účelem plošného zkoumání dat (IT forenzika) bez přítomnosti právního zástupce a bez restriktivně vymezeného rozsahu v soudním příkazu znamená vzdát se ochrany poskytované EMFA. Takto vynucený důkaz by byl v soudním řízení v mnoha případech procesně nepoužitelný pro rozpor s unijním právem.

Číst více

Nenašli jste odpověď? Nezoufejte!
Nakoukněte do poradny!

Do poradny

Zde najdete základní informace o možnostech ochrany před šikanózními žalobami, jejichž cílem je omezit účast veřejnosti na rozhodování.

Co je to SLAPP?

Zkratka SLAPP (Strategic Lawsuits Against Public Participation) označuje strategické žaloby proti účasti veřejnosti. Nejedná se o běžné právní spory, kde se žalobce domáhá skutečné ochrany porušených práv. Cílem SLAPP žalob je zneužít soudní proces k tomu, aby byl žalovaný (např. novinář, aktivista) zastrašen, finančně vyčerpán a umlčen. Žalobci, často vlivné osoby nebo korporace, se tímto způsobem snaží zabránit veřejné debatě o otázkách obecného zájmu: Typicky týkající se korupce, poškozování životního prostředí či zneužívání moci.

Koho a jak nová úprava chrání?

Ochrana je podle evropské směrnice i připravovaného českého zákona koncipována velmi široce. Není omezena pouze na profesionální novináře.

Kdo je chráněn: Novináři, vydavatelé, nezávislí tvůrci obsahu, nevládní organizace (NGO), akademičtí pracovníci, občanští aktivisté a jakékoli další osoby zapojené do účasti veřejnosti.

Činnosti pod ochranou: Ochrana se poskytuje při výkonu práva na svobodu projevu a informací, svobodu shromažďování a sdružování a rovněž pro činnosti, které s těmito právy přímo souvisejí (např. předběžný novinářský výzkum, investigativní práce nebo příprava publikací).

Klíčová podmínka: Výkon práva se musí týkat otázky veřejného zájmu. Tento pojem pokrývá témata důležitá pro fungování demokratické společnosti, což dlouhodobě potvrzuje i judikatura Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) a Ústavního soudu ČR.

Co platí již dnes? (Přímý účinek směrnice a stávající právo)

Členské státy EU měly povinnost uvést v účinnost předpisy k provedení směrnice nejpozději do 7. května 2026. Vzhledem k tomu, že český implementační zákon je v současnosti teprve projednáván Parlamentem ČR, dochází marnému uplynutí transpoziční lhůty.

Vertikální přímý účinek: Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU (SDEU) se jednotlivci mohou po uplynutí lhůty přímo dovolávat jasných, bezpodmínečných a dostatečně přesných ustanovení směrnice, avšak pouze vůči státu či veřejným orgánům (např. pokud by žalobcem byl státní podnik, obec či ministerstvo). Směrnice sama o sobě nemůže ukládat povinnosti jednotlivcům (absence horizontálního přímého účinku), nelze se jí tedy přímo dovolat v čistě soukromoprávním sporu dvou občanů nebo firem.

Nepřímý účinek (Eurokonformní výklad): České soudy jsou již nyní povinny vykládat stávající vnitrostátní předpisy v maximální možné míře ve světle textu a účelu směrnice SLAPP.

Stávající české nástroje: Český právní řád specifické procesní pojistky proti SLAPP dosud neobsahuje, soudy však musí zneužívající žaloby odmítat za využití obecného institutu zákazu zneužití práva (§ 8 občanského zákoníku a § 2 občanského soudního řádu). Pokud výkon práva (podání žaloby) formálně odpovídá zákonu, ale materiálně směřuje k šikaně a zřejmé křivdě, soud mu nesmí přiznat právní ochranu.

Co bude platit po schválení českého zákona?

Připravovaná novela občanského soudního řádu (OSŘ) a souvisejících předpisů přinese zásadní procesní zbraně, které výrazně usnadní obranu obětí SLAPP:

Mechanismus včasného zamítnutí (Early Dismissal): Soud bude mít v rané fázi řízení možnost zrychleně zamítnout zjevně bezdůvodnou žalobu, která vykazuje znaky SLAPP, aniž by žalovaný musel podstupovat vyčerpávající a nákladné dokazování ve věci samé.

Složení jistoty na náklady řízení: Soud bude moci žalobci přikázat složení finanční jistoty k zajištění náhrady nákladů řízení pro žalovaného. ESLP potvrdil, že takové finanční omezení přístupu k soudu je ústavně konformní, pokud sleduje legitimní cíl řádného výkonu spravedlnosti a ochrany druhých (rozsudek ESLP ve věci Kreuz proti Polsku, stížnost č. 28249/95: Soud již rozhodl v několika případech, že zejména tam, kde se daná omezení vztahovala k podmínkám přípustnosti odvolání nebo kde zájmy spravedlnosti vyžadovaly, aby stěžovatel v souvislosti se svým odvoláním složil záruku za náklady, jež ponese druhá strana řízení, může být přístup jednotlivce k „soudu“ nebo k „tribunálu“ podroben různým omezením.).

Náhrada nákladů a sankce za zneužití: Žalovaný bude mít právo na plnou náhradu prokazatelně vynaložených nákladů včetně kompletních nákladů na právní zastoupení. Žalobci, který právo zneužil, navíc bude moci soud uložit citelnou penalizační sankci.

Rozšíření na vnitrostátní případy: Zatímco evropská směrnice se povinně vztahuje pouze na případy s přeshraničním prvkem, typicky na případy, kdy žalobce a žalovaný jsou z různých členských států, český vládní návrh nad rámec minimálních požadavků EU rozšiřuje tuto ochranu i na čistě vnitrostátní spory, což je klíčové pro ochranu regionálních novinářů a místních spolků.

Navrhovaný český implementační zákon stále nebyl přijat a je projednáván sněmovnou. Do ukončení legislativního procesu je však nutné proti soukromoprávním žalobcům argumentovat eurokonformním výkladem stávajícího českého práva (nepřímý účinek) skrze § 8 občanského zákoníku (zákaz zneužití práva). Směrnice slouží pouze jako výkladové vodítko pro soud, nikoli jako přímý procesní nárok. Jiná situace nastane, pokud by žalobcem byl veřejný subjekt. V takovém případě se lze u soudu dovolávat přímého účinku těch ustanovení směrnice, která jsou formulována dostatečně jasně a bezpodmínečně.

Číst více